Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pohostinství ve stínu viru: Koronavirová pandemie a její dopad na osoby pohybující se v gastronomickém sektoru služeb
Kopčiková, Dominika ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na dvouleté trvání pandemie virové choroby COVID-19 a s využitím metody orální historie pojednává o jejím vlivu na osoby, které se v této době pohybovaly v gastronomickém sektoru služeb v České republice. Text diplomové práce je rozdělen na teoreticko-metodologickou a empirickou část. Teoreticko-metodologická část přináší vhled do problematiky praxe orální historie v době celosvětové pandemie a referuje o studiích, které se tomuto tématu věnují. Současně podrobně popisuje nejen zvolenou metodologii, ale i výzvy vzniklé během terénního výzkumu, jejichž příčinou byla omezení, která tato specifická doba přinesla. Hlavním záměrem empirické části textu je v chronologické posloupnosti vyobrazit, jakým způsobem a do jaké míry ovlivňovaly jednotlivé fáze pandemie koronaviru SARS-CoV-2 profesní i osobní život narátorů. Na základě devíti orálně- historických rozhovorů s pěti narátory, které byly pořízené během terénního výzkumu prováděného na jaře roku 2021 a v zimě roku 2022, je o této problematice pojednáno z časosběrné perspektivy. Prostřednictvím interpretací pořízených svědectví, rešerší dobového tisku a reflexí vládních nařízení jsou tak životní příběhy narátorů zasazené do kontextu pandemické doby. Klíčová slova: pandemie, COVID-19, pohostinství, orální historie, časosběrný...
Somatotype and off-ice performance as predictors for long term hockey perspective in youth ice hockey players
Pilná, Petra ; Musálek, Martin (vedoucí práce) ; Vojta, Zdeněk (oponent)
Název: Somatotyp a výkony ve vybraných off hráčskou mládežnickém hokeji. Cíl: Cílem práce bylo zjistit zda somatotyp hráče a výkony ve vybraných off mládežnickém hokeji nejvyšší domácí soutěže predikují hráčskou posuzovanou trenéry Výzkumný soubor tvořilo 112 hokejistů, hrajících nejvyšší domácí juniorskou soutěž Jako prediktory perspektivy byly použity Illinois běh, Illinois běh s kuličkou, pětiskok, běh na 1500 m a somatotyp hráče, který Pro srovnávání výkonů v čase byla použita analýza rozptylu s pakováním hodnocení potenciálu v rámci ankety byl použit párový T test s konfidenční odhadu klinické významnosti tzv. effect size pro párový T užito Cohenovo d určením Cohenova ≤ průkazný effect size. Pro odhad míry vlivu vybraných off ice testů na herní využi vícenásobná regresní analýz , kdy hodnoty herní perspektivy byly tzv. predikanty a vybrané off ice testy představovaly prediktory v regresním modelu. Významnost modelu byla posuzována dle výsledků statistické významnosti p <0,05 a adjustovaného R Výsledky: Výsledky ukázaly, že jediným významným prediktorem herní perspektiv hráče pohledu statistické významnosti běh u juniorské kategorie. Ovšem z pohledu věcné významnosti predikci herní perspektivy věcně průkazný U ostatních off ice testů nelze prohlásit, že by významně souvisely hodnoceným herním...
Generativita a stagnace u lidí ve střední dospělosti v souvislosti s charakteristikami rodiny původu
Millová, Katarína
Cílem výzkumu bylo prozkoumat vztah mezi generativitou, stagnací a charakteristikami rodiny původu (SES rodičů, vztahy rodič-dítě a typ rodiny). Vycházeli jsme z McAdamsova a de St. Aubinova modelu generativity, modelu stagnace Bradleyové a vlastní rodinné typologie (harmonická, průměrná, disharmonická a neúplná rodina). Participanti (N=77, 52-54 let, 33 mužů) jsou součástí Brněnského výzkumu celoživotního vývoje člověka a vyplnili baterii dotazníků měřících stagnaci (BSS), generativní zájem (LGS) a jednání (GBC). Charakteristiky rodiny původu byly zjišťovány v průběhu dětství i dospělosti: SES rodičů (vzdělání a povolání) a typ rodiny (10 let), vztah rodič-dítě (15 let) a retrospektivní interakce mezi rodiči a dítětem (47-49 let). Lidé z harmonických rodin dosahovali významně vyšší úrovně generativity a nižší úrovně stagnace. Participanti s výše vzdělanými matkami dosahovali vyšší úrovně generativního jednání. V oblasti interakce mezi rodiči a dítětem jsme zjistili pouze významný negativní vztah mezi stagnací a retrospektivně hodnoceným zájmem rodičů.
Sociální dovednosti u žáků základních škol a víceletých gymnázií
Lukáš, Richard ; Čáp, David (vedoucí práce) ; Komárek, Tomáš (oponent)
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Katedra psychologie Richard Lukáš Sociální dovednosti a emoční inteligence u žáků základních škol a víceletých gymnázií (bakalářská práce) Vedoucí práce: PhDr. David Čáp, Ph.D. Praha 2016 Abstrakt: Víceletá gymnázia jsou v českém vzdělávacím systému vnímána jako elitní vzdělávací instituce poskytující akademické vzdělání a připravující na vysokou školu. Studenti gymnázia jsou vzděláváni v akademicky a sociálně homogenním prostředí. Cílem této práce je představit návrh výzkumu, který ověří, zdali se liší úroveň sociálních dovedností a emoční inteligence žáků 2. stupně základní školy a nižšího stupně víceletého gymnázia. Práce je postavena na hypotéze, že heterogenní složení žáků na základní škole má ve srovnání s homogenní skladbou studentů na gymnáziu vliv na rozvoj těchto dovedností. Oporou pro toto tvrzení je teorie mezi- skupinového kontaktu a další teorie. Prostředí nižšího sekundárního stupně vzdělávání je charakterizováno z pohledu vývojové psychologie i skrze srovnání sociálně psychologického prostředí základní školy a víceletého gymnázia. V rámci návrhu výzkumného designu představuji longitudinální výzkum, který využívá dotazníky Social Skills Improvement System, MSCEIT, Klima školní třídy, B-3 a další metody pro kontrolu možných intervenujících...
Lingvistická pragmatika ve výuce češtiny jako cizího jazyka
Mašín, Jaroslav ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Hrdlička, Milan (oponent) ; Škodová, Svatava (oponent)
Tato práce náleží svým zaměřením do oblasti studia osvojování češtiny jako cizího jazyka a zabývá se osvojováním pragmatické kompetence nerodilými mluvčími. Vzhledem k tomu, že se jedná o širokou oblast, koncentruje se práce na mluvní akty žádost/prosba. Cílem práce je popsat, jak si dva studenti češtiny osvojovali tyto mluvní akty během jednoročního intenzívního kurzu. Nejdříve jsou podána teoretická východiska. Českému čtenáři je zde představen termín pragmatika mezijazyka. Kapitola dále mapuje, čím se pragmatický výzkum jazykových projevů nerodilých mluvčích obecně zabývá a jaké otázky si klade. Pozornost je věnována tomu, jak je možné sbírat data pro výzkum pragmatické kompetence, jaké typy chyb zpravidla nerodilí mluvčí dělají, jaké prostředí je vhodné pro rozvoj pragmatické kompetence nebo tomu, jak pragmatickou kompetenci ovlivňují individuální rozdíly mezi studenty. V další části se pozornost obrací k mluvním aktům žádost/prosba. Uvádíme přehled významných longitudinálních výzkumů, na základě kterých bylo zjištěno, že studenti angličtiny procházejí pěti vývojovými fázemi. Ty jsou zde detailně představeny. Ve výzkumné části je detailně popsáno, jak si dva nerodilí mluvčí (student z Tchaj- wanu a studentka z Japonska) osvojovali mluvní akt žádost/prosba. Sběr materiálu trval dva semestry a...
Od Velké ekonomické krize po globalizaci: výhody a úskalí longitudinálních výzkumů sledujících člověka v měnících se společnostech
Millová, Katarína
Historické události, jako jsou války, změny politických systémů nebo ekonomické změny, mohou trvat poměrně krátkou dobu, jejich dopad však může být velice dramatický. Jejich následkem dochází k dlouhodobým změnám nejenom v proměňující se společnosti samotné, ale také na individuální úrovni. Život člověka je jimi ovlivněn rozmanitě, často v závislosti na věku, ve kterém změna nastala. Kromě sociální stránky jedincova života jsou ovlivněny také psychologické aspekty (osobní pohoda, hodnoty, aspirace atd.). Většinu makrosociálních změn nelze předvídat dostatečně dlouhou dobu dopředu. Velká část longitudinálních výzkumů zkoumajících proměny psychologických charakteristik před změnou a po ní tak vznikla spíše víceméně šťastnou náhodou. Proto pouze několik málo dlouhodobých výzkumů mělo možnost zachytit dynamiku změn psychologických charakteristik u běžných lidí žijících v společnostech, které prošly nějakou makrosociální změnou.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.